Tvoření

Tvoření aneb Rozpoutání bitvy (Ne, u San Romana, ale nad přítomným okamžikem.)

Hledám smysl, ptám se proč, kdy, jak. Kde mám tu rovinu?

Ustavičně se sebou bojuji, ustavičně za sebe bojuji, ustavičně bojuji s tím, co dělám, ustavičně bojuji za to, co dělám a vždycky za to budu bojovat, vše vně mně.

Jsem v barvě, pozorování, bytí.

Nevnímám, pohlcena širokým vědomím prostoru, tíhou nápadu a otázkou média.

„Tento proces je základem a až pak obrazem?“

Při malbě, zacyklená v nyní a teď, ––––– je to, jako bych nebyla.

A pak najednou byla.

Asi jako detail řezu světla na rohožku OKA a OKOLNÍ jevy kostela se z ptačí perspektivy ztrácí stejně jako z obrazů J. Š.

Vyprávím těžištěm času – rozpolcena v minulosti s přesahy do budoucna, v nyní a teď, myslím na spoj, souznění a rozklad vztahů v malbě a zároveň i v mém osobním životě.

Hana Černá