Kamna

Nemá rád, když se na něj dívám, je děsně dětinskej.

Otevřu kamna,
Sesypu popel,
Zmáčknu noviny,
Dojdu pro dříví,
Postavím střechu,
Vezmu sirku – OHEŇ,
Hodím hořící sirku do staveniště v kamnech
a čekám, jestli to chytne.
Čekám.
Čekám.
Čekám dvakrát.
Čekám.
Čekám.
Čekám a asi to nechytne.
Čekám.
Čekám.
Čekám a zatím jen malej ohýnek.
Čekám.
Čekám.
Čekám, ukoušu si z toho nehty.
Čekám.
Čekám.
Čekám, vypadá to dobře!
Čekám.
Nečekám…

HOŘÍ!      (CEJTIM JEHO VLASY)