Prostředí vany 2023 Jsem v něm. Topím se pod – či nad? Prý odpočívám. Vidím koleje. Leje, leje tu. Má to být snad očista? Jdu k trati – furt rovně. Znám to tam od chvíle, co jsem poletovala nad jahodníkem. Teda, co mě babiččiny ruce držely nad červenajícíma semaforama. Snědla jsem je. Byly dobrý. Jako vykolejený tělo – tělo – moje. Vykolejený vlak mě netrápí. Ztrácím vlasy – padaj dolu. T o č e j se. Chci exit a černý slova na plátně. Je to konec? Tečka. Právě teď polezu do vany, nechci, aby se mi namočila kůže, rozepínám ji jako kabát, bude viset na věšáku. – má to snad háček? Možná tam nakonec visej i ty vaše—-.
